Co to jsou QR kódy určitě všichni tušíte. Stejně tak jste jistě už někdy nějaký použili – a tím nemyslím jen ve vyučování. Setkáváme se s nimi v běžném životě stále víc a víc. Nebudu se tady ale zabývat principem jejich tvorby, to si nechám na jiný příspěvek. Spíše se podívám na jejich (dle mého) největší přednost a konkrétní využití. V mém případě v hodině matiky, při opakování učiva „Sčítání a odčítání mnohočlenů“.

Asi se logicky zeptáte, co že je podle mě tou jejich největší předností? Odpovím otázkou. 😇 Potřebovali jste už někdy předat žákům nějakou konkrétní webovou adresu? Třeba stránky s online cvičením? Nebo s nějakou zajímavou informací (Wikipedie atd.)? Pokud jste to prováděli „klasickou cestou“, tzn. napsali jste adresu na tabuli a chtěli po žácích, aby ji přepsali do internetového prohlížeče, klidně vás u toho mohlo klepnout. 😎 Známe to všichni – jeden žák vynechá tohle písmenko, druhý jiné, třetí tam lupne mezeru, čtvrtý poplete “i/y”, pátý obrátí lomítko…prostě běh na dlouhou trať. A to i s celkem jednoduchou adresou a při předpokladu, že všichni dokáží otevřít internetový prohlížeč a ví, že webová adresa se píše do adresního řádku…

A teď si představte, že tohle všechno odpadne. Prostě jen promítnete na tabuli předem vytvořený QR kód (nebo ho rozdáte vytisknutý žákům na lavici) a o zbytek se postará ICT. Mobil, tablet, iPad, notebook… Žáci jen namíří na QR kód foťák (aplikaci) a během vteřiny mají v každém zařízení přesně to, co vy potřebujete. Paráda! Žádné čekání na to, až se všichni „trefí“ do toho správného tvaru, žádné pobíhání po třídě od jedné lavice k druhé.

A přesně na tomhle principu byla založená moje procvičovací hodina. Nebyl to ale můj nápad. Inspiroval mě LIBOR KLUBAL svým příspěvkem na Twitteru 🔎 a já to jen posunul tam, kde jsem to chtěl mít. Připravil jsem si příklady, uložil si je na cloud, vygeneroval k nim odkaz v podobě QR kódu, vytiskl žákům pracovní list s pokyny (a samozřejmě QR kódy) a hodina byla nachystaná. Dál už není potřeba nic dlouze vysvětlovat, všechny důležité informace jsou uvedené přímo na pracovním listu. Protože to bylo opakování, nebylo třeba žádných dlouhých proslovů ani ve třídě (navíc jsem pro jistotu všechny důležité informace uvedl přímo na pracovní list)… A jak to tedy probíhalo?

Začátek hodiny

  • Pronesl jsem „tři“ věty o tom, jak bude samostatná práce probíhat.
  • Rozdali jsme si iPady a pracovní listy.
  • V rychlosti jsme si připomněli záludnosti, na které by mohli narazit (rámeček na PL).
  • Upozornil jsem na stupňovitou obtížnost (kvůli rozvržení času).
  • Určil jsem stanoviště pro kontrolu.

Na co si dát pozor?

  • Důkladně popřemýšlet o stanovišti pro kontrolu. Zvolit minimálně DVĚ (svižnější kontrola) a v prostoru, kde to nebude nikoho rušit.
  • Zvážit, jestli neumožnit kontrolu i např. v polovině cvičení.
  • Když vidím, že ke kontrole chodí někdo „podezřele“ často, prověřím si důvod.
  • Upozornit, aby někdo zbytečně neztrácel čas tím, že čeká na uvolnění stanoviště - může mezitím přece počítat další příklady...
  • Hlídat zpětnou vazbu - zapisování problematických příkladů a počet správně vypočítaných.

Zbytek hodiny už jsem jen korzoval po třídě a sledoval, jak kdo pracuje. Čas od času jsem nakouknul k vytipovaným žákům, abych zkontroloval, jestli je vše v pořádku, občas prohodil pár slov s těmi, kdo kontrolovali své výsledky… A hlavně se kochal tím, jak pěkně žáci procvičují (to trochu nezáživné) sčítání a odčítání mnohočlenů.

Celý pracovní list zvládla asi pětina žáků, s čímž jsem zhruba počítal. Vlastně to ale nebylo tak úplně důležité (protože první dvě cvičení jdou opravdu hodně rychle, všichni končili někde ve čtvrtém cvičení). Pro vás kantory, i pro žáky samotné, je mnohem přínosnější zpětná vazba, kterou si měli všichni během počítání sami dělat. Měla ukázat (žákům i mně), kde jsou problematická místa a s čím eventuálně dál (i při domácí přípravě) pracovat…

Pracovní list
Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

27 + = 28