Že je kolem nového pojetí informatiky takový humbuk, tomu se asi není třeba divit. Školy mají letos poslední šanci na ni „najet“ (a těch, co čekaly na poslední chvíli není málo) a ty co už najely, mnohdy tápou, protože otázek je víc než odpovědí. A někdy se taky zbytečně dělá z komára velbloud. Možná, aby to vypadalo víc „hogo-fogo“… A tak se o ní (rozuměj o „nové“ informatice) mluví a mluvit bude. Protože když někoho strašíte a řádně nevysvětlujete, bude se bubáka bát… 🙂 To je jednoduché a léty ověřené pravidlo.
Jenže to by se článek zvrtnul 😁 a odklonil se obsahově úplně jinam. A z původní myšlenky něco ukázat a inspirovat, by se rázem stal filosofický monolog, kritický a v mnoha směrech konfliktní, který by nic neřešil... Takže proto to smazání a jen lehké naznačení, co všechno mi rezonovalo v hlavě... 😎
Raději zpět k tomu, o čem jsem chtěl psát a co jsem chtěl ukázat. Že zvládnete splnit cíle nové informatiky úplně hravě a bez nějakých složitostí (jak se mnohdy účelně leckde objevuje).
Já osobně mám velmi blízko k zeměpisu, čili jsem využil pro demonstraci toho, že to jde, právě práci s mapou a mezipředmětové propojení se zeměpisem. Měl jsem ve svém ročním plánu, že se přibližně v tuhle dobu budeme v sedmičce věnovat vzdělávacímu obsahu Data, informace a modelování. No a protože se blíží doba výletů a dovolených, řekl jsem si, proč k tomu nevyužít právě mapu.
Jak? Pustili jsme se jednoduše do plánování… A taky samozřejmě do práce s daty (zejména jejich vyhledávání, dekódování), do získávání informací a jejich interpretace, do popisu problému atd. 😉 Připadá vám to povědomé? Jasně, přesně tohle najdete v RVP a nejspíš tedy i ve vašem ŠVP…
P.S. A když už budete v tom čtení, mrkněte i na RVP a příspěvek Jiřího Vaníčka o vzdělávacích materiálech pro novou informatiku...
Jak to probíhalo?
Nejdříve pár slov o přípravě, která tomu všemu předcházela. Dvě hodiny po sobě jsme si „hráli“ s iPady a aplikací Mapy.cz (lze využít i webovou podobu), kterou jsem se rozhodl k danému účelu využít (Česko mají opravdu perfektně pokryté a já na ně nedám dopustit 😇).
Vyslovil jsem vždy otázku (např. Jak najdu rychle Broumov? Kde tam je náměstí? Co znamená symbol zkřížené vidličky a nože? Jak dlouho bude trvat cesta pěšky od hotelu do kláštera? A jak dlouho by to bylo autem? Kolik je to kilometrů? Lze jít i jinudy? Narazím po cestě na bankomat? Jaký? …) a buď nechal žáky odpovědět a ukázat řešení nebo vše demonstroval sám (pokud nikdo nevěděl). Postupně jsme si takto prozkoušeli všechny důležité věci, které jsem potřeboval, aby zvládli pro samostatnou práci s prezentací. Bylo to opravdu hodně o opakování činností stále dokola. Prostě, aby si žáci zafixovali postupy a získali jistotu.
Děcka to dost bavilo. Pro opakování činností se ale nebojte trochu odvázat a vybírat pro ně atraktivní věci. Když dáte dvakrát po sobě najít cestu na zámek, nejspíš nepochodíte a pro puberťáky to bude nuda. Zkuste tajemné a podivné názvy (U rezavé vody, Luční oko, věž Kobyla, Amerika u Karlštejna…) a ptejte se, co to asi tak bude. A nechte něco podobného najít i žáky (pak to využijte a „motejte“ se kolem toho místa). Bude trochu legrace a užijete si to všichni…
Aby se vše podařilo, JE DŮLEŽITÉ...
- věnovat cca 2-3 hodiny seznámení s aplikací,
- ptát se na význam symbolů použitých v mapách,
- ukázat možnosti a výhody jednotlivých mapových vrstev,
- pohrát si s nástrojem „Měření vzdálenosti a plochy“,
- jako učitel ukázat každou činnost na konkrétním příkladu,
- poté se stále dokola ptát a „nutit“ žáky hledat odpověď,
- nechat žáky zkoumat, dát jim čas na vlastní bádání,
- vše si dostatečně doma vyzkoušet. 🙂
Potom už přišla na řadu hodina, kdy měli žáci samostatně naplánovat cyklovýlet po rozhlednách v okolí obce Starovičky. Zadal jsem místo, kde budeme ubytovaní, které rozhledny chceme navštívit a dopsal úkoly a otázky, které mají všichni zjistit. Chvíli jsme se zdrželi jen u schematického náčrtku cesty, protože dva žáci minulou hodinu (kdy jsme si vše zkoušeli) chyběli, a tak netušili, co si pod tím mají představit. Na druhou stranu, v matematice jsme spolu hodně věcí řešili právě přes náčrtky (podle mě jedna z velmi důležitých a podceňovaných věcí), takže rychle pochopili, že jde jen o jakési přibližné vystihnutí situace (plánovaná cesta) a k čemu to všechno slouží. Vše podstatné je vidět z následujícího obrázku (fotka tabule – aspoň je vidět, že to nemusí být nic extra složitého; ani na přípravu 😎)…
Když žáci „naklikají“ do plánovače jednotlivé rozhledny, krásně jim aplikace vyhodí všechny potřebné údaje pro otázky 1 a 2. Zbylé odpovědi potom vyžadují trošku čtení, hledání a porovnávání. Ale stačí k tomu jen klinutí na detaily jednotlivých rozhleden… Možná (spíše určitě) bude k úkolu 3 vznesen dotaz:
„Ale tady u té rozhledny není napsané, kolik má metrů, jak to mám zjistit a porovnat?“
Odpovědět na otázku lze různě. Já použil něco v tom smyslu, že není třeba znát konkrétní výšku všech rozhleden. Že stačí zjistit, která je nejvyšší. Jinak řečeno, u těch, kde výška není přímo udaná, lze využít jinou metodu. Třeba mrknout na fotky a vyvodit z nich (třeba tím, že si porovnám výšku rozhledny s velikostí lidské postavy, která na fotce je…), jestli může nebo nemůže být větší než dosud zjištěné největší číslo.
Práce s prezentací
Vše bylo procvičeno, vyzkoušeno a zopakováno, čili se mohlo jít naostro na věc. Prezentace provedla žáky jednotlivými úkoly a odpovědi každý vypisoval pěkně na papír (mohlo by se samozřejmě jít i cestou online odpovídání – Formuláře Google, Socrative…, ale mně tentokráte papírová verze připadala jednoduše efektivnější).
Baví to děcka? Tak toho využijte...
Ještě dál můžete posunout tohle téma a vycucnout z něho to nejlepší v případě, že zadáte jen nějaké konkrétní místo (oblast), např. Minaret Lednice, a přidáte jen instrukci ve stylu:
„Naplánuj celodenní pěší výlet (na víc než 2 hodiny) přes minimálně 3 zajímavá místa.“
Vyšperkovat to pak můžete ještě dalšími podúkoly inspirovanými z mého předchozího povídání a prezentace:
„Jaká je otvírací doba?“ „Kde se lze po cestě občerstvit?“ „Kolik zaplatíš za vstupné?“ „Je po cestě bankomat (zmrzlina…)?“ „Budeš se moci v případě horka někde vykoupat?“ Atd.
Tohle už ale nemusí být práce pro jednotlivce. Takže to klidně nechte zpracovávat ve dvojicích (trojicích). Jeden bude tvořit „dokonalejší“ plánek, druhý může plánovat trasu, třetí zjišťovat detaily (vzdálenosti, ceny atd.)… No a na konci nezapomeňte všechny skupiny nechat „jejich výlet“ prezentovat před ostatními a vytvořit třeba velký plakát pro nástěnku. Ne vždy to asi bude úplně bez much, ale to je vlastně dobře. Odhalováním a nápravou chyb jen splníte další z výstupů a cílů, které se po vás chtějí. Kromě toho budou žáci diskutovat, řešit problémy, objevovat, tvořit, spolupracovat… Budou dělat přesně to, co vyžaduje RVP. Co víc si přát? 😉
Ať vás tedy to cestování baví. Třeba se tím trochu i naladíte na léto. 🙃 A třeba tím naladíte i své žáky a po prázdninách dostanete tu nejlepší zpětnou vazbu, jakou můžete kantor dostat…
„Pane učiteli, já byl s našima na Karlštejně a naplánoval jsem nám skvělej výlet, přesně jak jsme se to učili v informatice.“
Vystudoval učitelství matematiky a zeměpisu na MU v Brně. Již od studentských let ho fascinovaly počítače a jejich možnosti. Proto vždy hledal cesty, jak tyto technologie rozumně a efektivně uchopit. To ho dovedlo až k pravidelnému zařazování a využívání ICT ve vyučovací hodině jako běžné pomůcky. Aktivně se snaží dělit se širokým okolím o své know-how i v rámci skupiny GEG Uranium a na Twitteru.