Od mateřské školy znají děti knihu Krtek a kalhotky, která jim už po generace vypráví nejen o touze Krtečka po kalhotkách, ale i o těžkostech při pěstování lnu.
U nás na Bystřicku bývala lnářská oblast. Ze svých dětských let si pamatuji, jak naší vesnicí jezdívala naložená auta s velkými stočenými balíky lnu, které se zpracovávaly v nedalekém Čemolenu. Snad proto ve mně dřímá touha stále dětem připomínat, že len jako rostlina byla pro náš kraj velmi důležitým zdrojem obživy.
V poslední době obliba lněných látek a výrobků z něj velmi přibývá, a tak jsem se jedno dopoledne rozhodla, že si s dětmi 4. třídy uděláme projektový den o lnu.
Základní knihou, ze které jsem vycházela, byl opravdu Krtek a kalhotky.
Mými hlavními cíli bylo:
- porovnat pracovní postup při pěstování lnu s pohádkou o Krtečkovi
- poznat rostlinu a její vlastnosti
- pochopit zastaralá slova (např. drhlen, vochlice, pazdeří)
- pochopit text písně o lnu
- využít len k získání lněného semene a vlákna
- poznat řemeslo, které využívalo zpracovaný len (tkalcovství)
Příprava žáků a učitele
Žáci tentokrát předem neměli žádný úkol – chtěla jsem si ověřit, jak si pohádku o kalhotkách pamatují.
Příprava učitele: usušený len, jednoduchá napodobenina trdlice, hřebíky (velké a malé), dřevěné prkýnko, knihy ke čtení a prohlížení: Krtek a kalhotky (Z. Miler), Povídáni o džbánu, šátku a holubičce (M. Bureš, kapitola Jak přišel len na Vysočinu), Zapomenutá řemesla (G. Sulzenbacherová), Řemesla (K. Smolíková), připravený pracovní list pro žáky
Aktivity během dne (propojení 5 vyučovacích hodin Čj, M, HV, Pč, Pří do jednoho celku):
- čtení z knihy na téma: Jak se len dostal na Vysočinu
- využití písně: Když jsem plela len
- len jako rostlina
- porovnávání postupů pěstování lnu (krtek x řemeslníci)
- výroba nářadí pro zpracování lnu
- zpracování lnu pomocí vyrobených pomůcek
- získání lněného vlákna, lněných semínek
- setí lnu, péče o rostlinu
Ráno jsme začali pohádkou o Krtečkovi a měla jsem trochu obavu, jak to čtvrťáci vezmou. Ale obliba této knihy v dětech přetrvává a vůbec nevadilo si ji připomenout. Kniha mi posloužila svými obrázky, neboť děti o ději pohádky ví úplně všechno, ale že má Krtek kalhotky z lněného plátna to nevěděl nikdo – pro mě výborná příležitost k představení rostliny (taková pěkná hodina přírodovědy).
Při povídání o rostlině jsme se dostali k otázce, na kterou jsme hledali odpověď v další knize, tentokrát jsem jim ukázku četla já. (M. Bureš, kap. Jak přišel len na Vysočinu).
Chtěla jsem, aby děti pochopily, že dětská kniha a její autor Zdeněk Miler měl v příběhu o kalhotkách pravdivě rozkreslený postup pěstování lnu. Proto jsme dvě vyučovací hodiny hledali rozdíly a podobnosti mezi pohádkou a skutečným pěstováním a zpracováním lnu. Stále jsme pracovali s knihami a hledali odpovědi, které porovnávaly např. česání přes ježčí bodliny, čápovo lámání, tkaní mravenečků… se skutečností. Závěrem bylo vlastní poznání dětí, že se pohádková kniha od skutečnosti liší jen velmi málo (myslím, že našly jen dva drobné detaily). Při tomto dlouhém bádání jsme také poznávali zastaralá slova, která jsme si museli zapamatovat.
Na co se všichni těšili byla práce – skutečná ruční výroba nářadí a trochu zjednodušený postup zpracování lnu. I já se těšila, protože jsem věděla, že budou muset přemýšlet a také měřit (zrovna jsme v matematice procvičovali jednotky délky, tak jsem jim zadala úkol inspirovaný lnem – vyrobte pomocí prkýnka a 20 krátkých hřebíků vochlici, prkýnka a dlouhých hřebíků drhlen; dlouhé hřebíky si vzali podle počtu lidí ve skupině). Zároveň to pro mě byla zpětná vazba, protože o tom, jak musí vypadat vochlice a drhlen, k čemu slouží, jsme se bavili v prvních hodinách.
Když jsme měli vyrobeno, mohlo nastat zpracovnání lnu. Drhli jsme, lámali jsme, vochlovali jsme, získali jsme semínka, lněné vlákno a hlavně všude po třídě zametali pazdeří.
Následující den jsme ve slohu využili zážitky z předešlého dne a “tvořivě psali” na téma: Jak se len cítí?
Získaná semena jsme zaseli a čekali na růst rostlin. K životu se probudilo opravdu každé semínko, a tak jsme před hlavními prázdninami měli len vysoký 75 cm i s poupaty. Nakonec mi v létě na zahradě vykvetl.
S čím musí učitel při takovém projektu počítat?
Ve třídě se udělá neskutečný nepořádek.
Alergické děti mohou mít problémy.
Žáci odchází ze školy nadšení a ví, že Krteček má lněné kalhotky.
Malá poznámka na závěr:
Na základě projektového dne žáci zjistili, že v jejich vesnicích, kde bydlí, jsou pazderny.
Myslíte si, že jim to vrtalo hlavou a že o tom přemýšleli, i když jsem to po nich vůbec nechtěla ani za domácí úkol?
Odpověď je jednoduchá – samozřejmě, protože jsou zvídaví a zvědaví, tak se zjistilo, že ta stará pazderna, která je na okraji vesnice, dříve opravdu sloužila k sušení a zpracování textilních rostlin.
Vystudovala učitelství pro 1. stupeň se zaměřením na TV na MU v Brně. Již od mládí je součástí udržování lidových tradic na Horácku a nyní propojuje moderní technologie s prohlubováním poznání kulturního dědictví dětí napříč všemi předměty.
Ráda pracuje ve smysluplných celcích, kde využívá mezipředmětové vztahy a jejich vzájemné propojení s moderními přístupy k učení. Je spoluautorkou metodik pro 2. a 3. třídu a autorkou procvičovacích sešitů z matematiky 2.-5. třídy.