Dlouho jsem přemýšlel, jestli má vůbec smysl o únikových hrách psát. Na internetu lze najít spoustu článků a videí, které se tomuto fenoménu věnují, a tak jsem si říkal, že bych nosil zbytečně dříví do lesa. Jenže… Někde se dozvíte tohle, jinde zase tohle a pro člověka, který nikdy nic podobného nevytvářel to může být problém. No a tak přece jen trochu toho dříví do lesa donesu…

Jak funguje taková ÚNIKOVKA asi netřeba dlouze opisovat. Takže jen takové lehké a rychlé zopáknutí, pro jistotu. Nebo možná spíše shrnutí toho, jak „školní únikovku“ chápu já. Cílem je na pozadí nějakého důmyslného příběhu vyřešit skryté i viditelné hádanky, rébusy, šifry, hlavolamy a jiné „zákeřnosti“ a tím získat indicie (kódy, klíče…) potřebné k vyřešení hlavního úkolu, zakončení příběhu nebo k eventuálnímu „úniku z digitální pasti“.

To by mohlo k  objasnění pojmu stačit a teď se pojďme spíše zaměřit na to, jak takovou jednoduchou ÚNIKOVKU vytvořit a na co si dát pozor.

Co budete potřebovat?

Určitě trpělivost, fantazii, ochotu odpoutat se od zažitých stereotypů, chuť experimentovat a překonat strach, že to dopadne blbě. Nedopadne! Nemějte ale na začátku „velké oči“ a snažte se postupovat jako při svých hodinách ve třídě – hezky krok za krokem, pěkně od jednoduššího k náročnějšímu. Nejdřív si prostě všechno „osahejte“, naučte na nějaké jednodušší variantě sebe i žáky s ÚNIKOVKOU pracovat a teprve potom přistupte ke složitějším a dokonalejším alternativám. Nechat se unést tvorbou ostřílenějších, nechat se navrtat do komplikovanějších aplikací (programů) a vlítnout do toho až moc rychle, to může znamenat trápení jak pro vás, tak pro vaše žáky…

Z pohledu tvorby budete na každou (tedy i jednoduchou) ÚNIKOVKU potřebovat dvě hlavní věci.

    1. PROSTŘEDÍ, které vám umožní navodit iluzi „zamčené místnosti“, ukotví hráče do příběhu a donutí ho tak dobrovolně 🙃 se s ním ztotožnit a hltat vše, co mu předložíte.
    2. ONLINE POMOCNÍKY, díky kterým můžou hráči získávat indicie, kódy atd. potřebné k ukončení příběhu nebo jeho posunutí na další úroveň.

Postupně si řekneme, co je vhodné na jednu i na druhou věc, ale než k tomu přistoupím, rád bych upozornil na zásadní „drobnosti“, o kterých se nikde moc nemluví. Co je podle mého názoru pro vytvoření kvalitní a úspěšné ÚNIKOVKY ještě důležitější než to, jestli si v předchozích případech zvolíte tu či onu aplikaci, jsou jiné dvě věci.

Nikdy nepodceňujte MOTIVACI a JASNĚ STANOVENÁ PRAVIDLA.

Je to prostě opět stejné jako při běžné výuce. Dejte si práci s tím, abyste vtáhli žáky do děje, získali je pro samotnou hru (nachystejte si nějaké úvodní video, upravte třídu drobnými kulisami, zahrejte krátkou scénku, udělejte ze třídy součást příběhu…). U mladších žáků je motivování relativně snazší, u těch starších je to leckdy už fuška. Čím víc práce si ale se vším dáte, tím větší pohodu a radost budete mít potom při hodině a odrazí se to i ve zpětné vazbě. Nestačí tedy jen pustit prezentaci, říct: „Tady jsem pro vás připravil ÚNIKOVKU, máte na to 40 minut, na konci mi řeknete co jste objevili a teď hrejte.“ 

A podobné je to i s pravidly. Každá hra je vyžaduje a s těmi online (navíc školními) to není jiné. Upozorněte na to, co se od hráčů vyžaduje a očekává, co jim je dovoleno a co už je tzv. za hranou. A klidně je zakomponujte do úvodní motivace, čímž zabijete dvě mouchy jednou ranou… Snažte se mít pravidla stručná, ale jasně formulovaná, pro jistotu připravená pro akci (položte je vytisknutá na katedru, promítejte je na tabuli… – a v případě dotazů na něco z již řečeného jen ukažte prstem stylem: „Tam to najdeš, přečti si to sám ještě jednou.“). 

Ač se vám to bude zdát možná divné, motivaci a jasně stanoveným pravidlům je dobré věnovat už z podstaty věci mnohem větší pozornost než třeba „grafické dokonalosti“. I když i ta má samozřejmě své opodstatnění a svoji úlohu….

A jdeme tvořit. Nebo ještě ne?

Možností k vytvoření „hlavního herního prostředí“ pro únikovou hru máme opravdu přehršel. Pokud si ale jako začátečník nechcete příliš komplikovat život a chcete opravdu zatím jen jednoduché řešení, zvolte GOOGLE PREZENTACE 🔎.  Má to své velké plusy – je to intuitivní, opravdu jen na pár kliknutí a je to zdarma. Poznámka: Jako škola máte možnost zdarma využívat všechny výhody GOOGLE WORKSPACE 🔎 (prezentace jsou jen jedním zrníčkem z celého velkého balíku aplikací). 🤗

Než se ale pustíte do práce a začnete vytvářet samotnou ÚNIKOVKU v online prostředí, je dobré vzít si do ruky starou dobrou tužku, položit před sebe papír a ujasnit si několik zásadních věcí.

Z vlastní zkušenosti (a to jsem papírový lenoch) můžu potvrdit, že vám to ušetří spoustu nervů. 😎 Klidně si udělejte myšlenkovou mapu, seznam s odrážkami nebo jen jednoduchý náčrtek, hlavně ať máte po ruce stále nějaké záchytné body. Nestane se vám potom např. to, že nebude vědět, který úkol jste přiřadili kterému obrázku, kde se získá jaká nápověda (klíč), kam jste ho v herním prostředí ukryli… 🙃 Oceníte to nejen při opravách chyb, překlepů atd.

A to je jako všechno?

Rozhodně nikoliv. 😉 Jen si vše rozdělíme, aby toho nebylo najednou moc… Dnes jsme si prostě nachystali půdu, srovnali si myšlenky a popřemýšleli nad nutnostmi, které s tvorbou bezprostředně souvisí, zdůvodnili si, proč i obyčejná tužka a papír mají při tvoření kvalitní ÚNIKOVKY své místo a hned v dalším díle už se podíváme na konkrétní tvoření. Vrhneme se spolu na jednoduchou ÚNIKOVKU s obrázkovým návodem a některými tipy, na co si dát pozor a čím vše vyšperkovat, aby to fungovalo jak má…

Další díl

„Únikovky“ pro začátečníky II.

...druhé povídání o Únikovkách, tentokráte zaměřené na konkrétní tvoření.

POKRAČOVAT ► (zatím nepublikováno)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

− 1 = 5