Koudelka, STS Chvojkovice-Brod… Zřejmě slušnej oddíl, no.
Tuhle hlášku zná snad každý dospělý. Ale co dnešní osmáci? Když jsem v hodině informatiky vyslovil slovo „kondiciogram“, dívali se na mě, jako bych mluvil španělsky (nebo elfsky). A tak jsem se rozhodl spojit klasiku české komedie s moderní technologií. Jaký byl výsledkem? Inu a la Koudelka. 😃 Byly to zábavné hodiny programování, kdy jsme propojili hardware, práci s daty, Google tabulky i trochu té životní filozofie…
UK 120 vs. Micro:bit
Na úvod hodiny jsem zariskoval a pustil žákům krátký úryvek z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Konkrétně scénu, kdy „do obce přijela věda“ a „počítač“ určuje Františku Koudelkovi jeho kondiciogram. Reakce? Překvapivě se někteří i zasmáli… I když je film opravdu hodně retro (1974) a jedince zvyklé na Avatary apod. asi nemá šanci úplně zaujmout. Bohužel…
Díky ukázce jsme ale mohli chvíli poklábosit o tom, jaké počítače byly tenkrát, co to vycvakává ten pán kleštěmi do papírové kartičky atd. O co ale šlo hlavně bylo, že z ukázky okamžitě pochopili princip:
Vstupní data (datum narození) → Zpracování (stroj) → Výstup (šťastné dny).
Navíc názorně ukázané na tabulce (hvězdička, tečka, nula, křížek) a vysvětlené. 
Myslím, že motivace úplně parádní, nenásilná a navíc dostatečně vysvětlující…
Měl jsem na motivaci nachystanou ještě ukázku tvoření kondiciogramů (biorytmů) na následujícím webu (viz odkaz). Ale díky filmové ukázce jsme to vlastně jen prolítli a nebylo třeba se tím dále nějak dlouze zdržovat.
A pak přišla výzva: „Tenkrát na podobné věci potřebovali počítač, který byl klidně přes celou místnost. Vy dnes máte v ruce Micro:bit, který se vám vejde do dlaně a přitom je tisíckrát výkonnější. Dokážete si takový ‚stroj na osud‘ naprogramovat sami?“
O co tedy šlo
Cílem bylo vytvořit generátor náhodných událostí pro nadcházející měsíc. Začali jsme s tím před Vánocemi, ale díky všem akcím na konci roku jsme to dokončovali až na začátku ledna. I tak jsme nic nepředělávali a tvořili kondiciogram pro leden 2026.
Aktivita má dvě hlavní fáze:
Práce s micro:bitem: Funguje jako hrací kostka, která místo čísel generuje symboly (Srdce, Lebka, Fajfka…).
Práce s Google tabulkami (tvoření kondiciogramu): Slouží pro záznam vygenerovaných dat a jejich interpretaci (tvorba legendy).
Všechny instrukce jsem dal do jednoho pracovního listu, takže jsme tak trochu rozvíjeli i čtenářskou gramotnost. 🙃 Ne že bych na žádné otázky neodpovídal nebo s něčím neradil. Jen jsem díky tomu eliminoval takové ty zbytečné otázky a trpělivě na ně odpovídal: „Pěkně si ještě jednou přečti zadání.“
Možná vás překvapí instrukce pro práci s tabulkami. Proč musí být šířka sloupečku taková a velikost řádku maková. 🧐 Samozřejmě nemusí, ale já na tom opravdu lpěl a hned na začátku jsem řekl, že plnění instrukcí z PL bude jedním z kritérií pro celkové hodnocení. Nechtěl jsem určovat všechno od A-Z, chtěl jsem nechat žákům prostor pro aspoň trochu vlastní tvorby, ale nějaké mantinely jsem určit musel. A potřeboval jsem mantinely, které můžu lehce zkontrolovat a na kterých se něco nového naučí a procvičí (sloučení buněk…) – proto padla volba zrovna na tohle…
Asi jste si také všimli, že u programování micro:bita nepoužíváme žádné datum narození. 😎 Důvod je samozřejmě zřejmý a popravdě, nezeptal se na to nikdo ze žáků. Proč to ale zmiňuji? Pro „pocit“ a pro někoho šikovného, kdo bude brzy hotov (a zvládne i ty TIPY PRO GEEKY), by to zařídit určitě šlo (viz barevný rámeček). Navíc by na tom šlo pěkně ukázat i to, jak se u některých věcí dá jednoduše „podvádět“ (na první pohled to vypadá, že je výsledek závislý na nějakém vstupním údaji, ale ve finále na tom vůbec nezáleží). 😇 Tohle mám ale v plánu u jiné aktivity, takže jsem to tady nerozmazával a nechal to plavat…
Trochu té kantořiny...
Tato úloha není jen o tom „aby to blikalo“. Krásně propojuje několik klíčových oblastí nové informatiky a digitálních kompetencí:
1. Algoritmizace: Od sekvence k větvení
Zatímco v prvních hodinách žáci programují příkazy za sebou (sekvence), zde naráží na nutnost větvení. Musí pochopit logiku podmínky Když ... (padne 1) ... Tak ... (ukaž Srdce). Zároveň pracují s proměnnou a konceptem náhodného čísla. Je to ideální moment, kdy si uvědomí, že počítač ve skutečnosti „nehází kostkou“, ale my mu musíme říct, aby vybral číslo z určitého rozsahu.
2. Sběr a interpretace dat
Micro:bit nám vygeneruje jen syrová data (symboly). Žák je musí přenést do Google Tabulky a dát jim význam. Tím simulujeme reálný proces IoT (Internet of Things) – senzor něco změří, aplikace to zobrazí a uživatel to vyhodnotí. Zároveň si žáci procvičí formátování tabulky, aby vypadala jako přehledný kalendář, což je dovednost, kterou využijí kdekoli.
3. Kreativita a Soft Skills
Nejzábavnější část nastává při tvorbě legendy. Co znamená, když mi na úterý padla „Lebka“? Písemka z fyziky? Nebo Špatný oběd v jídelně? Žáci zde můžou zapojit fantazii a samozřejmě i humor, což může atmosféru ve třídě neskutečně uvolnit.
Závěr...
Kondiciogram se mi osvědčil jako skvělý přechodový můstek od hraní k vážnější práci. Žáci si odnáší nejen funkční program, ale i vlastnoručně vyrobený biorytmus ve vytištěné tabulce. Něco hmatatelného, co si samy vytvořili.
A co příště? Máme perfektně „nahráno“ na další látku, takže toho využijeme. Podmíněné formátování, kopírování tabulky (vytváření kondiciogramu na další měsíc – půlrok), automatické vyplňování dnů… Ať si chvíli od blokového programování odpočineme a užijeme si „starou dobrou“ informatiku… 😉
Tak co, pustíte se se žáky do „větších akcí“?
Vystudoval učitelství matematiky a zeměpisu na MU v Brně. Již od studentských let ho fascinovaly počítače a jejich možnosti. Proto vždy hledal cesty, jak tyto technologie rozumně a efektivně uchopit. To ho dovedlo až k pravidelnému zařazování a využívání ICT ve vyučovací hodině jako běžné pomůcky. Aktivně se snaží dělit se širokým okolím o své know-how i v rámci skupiny GEG Uranium a na Twitteru.